Rozjasni si, za čím chceš směřovat. Rozejdi se krajinou směrem k sobě. Rozhlédni se a hledej nové možnosti. Rozžehni v sobě jiskru, nechej rozhořet oheň a nenechej ho vyhasnout.
Věk | 20+ |
O lidech
kteří kurz RozeSnění připravují
Josef Tůša
Lenka Ondráčková
Krajina je pro mě něco, co mě dokáže hluboce dojmout nebo inspirovat. Něco, co mi dokáže dodat energii a zároveň obejmout, když je zle. Hledání krásna v maličkostech. Rozesnění je pak pro mě cesta krajinou, která mi nabízí podněty a prostor pro moje otázky, hledání odpovědí a společné sdílení. Taková chvíle pro zastavení se, aby se člověk mohl zase rozejít s novou energií. Takovým zastavením pro mě byla i cesta do Santiaga de Compostela. 800 km pro sebe.
Jenda Neuwirth
Rozesnění je prostor co pulzuje. Jsou v něm lidé a příroda spolu. Příroda poskytuje základní jistoty a pravidla. Lidé přinášejí sebe a mohou skrz přírodu hledat jednoduchost v životě.
Jsem lektor v PŠL a jiných občanských sdruženích. Pracuji s dospělými,dětmi i mládeží. Bavím se kreativní tvorbou ať už rukama či hlavou. Odreagovat se umím jak na hřišti tak na vrcholu kopce. Spokojenost si užívám doma s lidmi, které mám rád.
Jakub Šneidr
Julie Šneidrová
Příroda. Svět kolem, který je pro mě svým způsobem tajemný. Můžu v něm odpočívat, můžu z něj čerpat, můžu se z něj inspirovat, můžu v něm objevovat zázraky. To vše když jí jen na chvíli procházím nebo když jí dlouho putuji. RozeSnění vnímám jako cestu krajinou, při které člověk objevuje svět přírody a své působení v něm, což mu může pomoci se zorientovat ve svém vlastním světě a najít nový směr.
Ivo Hrdina
Mám rád momenty, kdy se můžu posadit do trávy, rozhlédnout se do krajiny, nemusím pospíchat a můžu se zapřemýšlet nad mými otázkami a příjemně se přitom rozesnít. Těch momentů nemám v uspěchané době mnoho, ale už když tuším, že přijdou, začnu se na ně těšit. V té chvíli je pro mě příroda inspirací a motorem mých úvah. I proto už se těším na RozeSnění.
Živím se prací s lidmi v ziskovém i neziskovém prostředí, snažím se rozvíjet jejich potenciál a pomáhat jim zdolávat jejich výzvy a témata. S Prázdninovkou se potkávám od roku 2009, kdy mě vtáhl a nadchl kurz Hraničář, kterého jsem se účastnil. Věřím na kolo štěstí života, odvážné nápady, smích, vychlazené pivo a nevšednost. V krajině se nejraději pohybuji na horách, v jakémkoliv ročním období, pěšky nebo na prkně, (na běžkách pouze z donucení ambiciózních kamarádů),ve dne nebo s čelovkou na hlavě.